jose68 

Oblíbená alba

Alba, která má jose68 v oblíbených
reklama
73 fotek, letos v prosinci, 26 zobrazení, 3 komentáře
Víkend, který začal naprostou ledovkou a končil na blátě.
39 fotek, 11.12.2011, 422 zobrazení, 14 komentářů | krajina, příroda
Vylidněné, pohodové, prosincové Brdy....co víc si přát...
26 fotek, únor 2012 až srpen 2017, 62 zobrazení, přidat komentář
Během přípravy zadání prvních pevnostních objektů v okolí Stříbra na jaře 1936 byla původně uvažovaná linie kulometných pevnůstek prodloužena údolím Úterského potoka od jeho soutoku se Mží až po osadu Skelná Huť - Mensdorf na státní silnici Plzeň - K.Vary. Tato část linie byla 12. července 1936 zadána za zadávací cenu 207.980.- Kč stavební firmě Ing. Dr. Jaroslav Brček se sídlem v Plzni, ul. Rieglova 5 a velitelem Vojenského stavebního dozoru byl jmenován mjr. pěch. Karel Šprongl od pěšího pluku 18. Původní počet 35 pevnůstek se postupně navýšil až na 39. Betonářské práce na prvním z objektů firma stavící současně i navazující úsek "VII.a" zahájila až 16. listopadu, což bylo až po původním termínu dokončení celého úseku. Do zimního přerušení prací stihlo být vybetonováno pouze 13 objektů a dalších 10 bylo vyarmováno. Z nich bylo na jaře 1937 dokončeno už pouze 7, neboť následně byla výstavba pevnůstek staršího typu zastavena ve prospěch výstavby objektů nově navrženého typu, známých to řopíků. Ty zde začaly být budovány v rámci staveního úseku E-21 "Čerňovice", který měl za úkol několika izolovanými uzávěrami přehradit přechody v jinak hlubokém údolí Úterského potoka. To samo o sobě bylo považováno za dostatečnou překážku zejména pro motorizovanou vojenskou techniku. Projektantům Ředitelství opevňovacích prací se mezi Pakoslaví a Trpísty do linie řopíků z roku 1937 podařilo vhodně začlenit i o rok dříve budované pevnůstky staršího typu (vzor 36), které je doplňovaly čelními palbami. Úsek E-21 tvořilo pouze 19 řopíků roztažených na délku 7,5 kilometru, čímž sice patřil k nejmenším stavebním úsekům, nikoliv ovšem k nejkratším. Jeho výstavba byla zadána 12.7.1937 plzeňské stavební firmě pánů stavitelů Jenče, Krofta a Hladečka, kteří za její výstavbu nabídli nejnižší částku, která činila 598.590,60 Kč. Velitelem Vojenského stavebního dozoru se stal por.žen. Ing. Nolč, materiál pro výstavbu a vojenská výzbroj a výstroj byla dodávána do železničních stanic Trpísty a Cebiv. Betonáž jednotlivých pevnůstek úseku probíhala mezi koncem srpna a koncem listopadu 1937 ve směru od jihu k severu, v prosinci pak probíhaly už pouze dokončovací práce. Kolaudace celého úseku E-21 proběhla 8.června 1937 a bylo při ní konstatováno že stavební firma provedla práce bez podstatnějších závad a pevnost betonu u všech objektů úseku splnila požadovanou hodnotu. V době reaktivace opevnění v 50. a 60. letech byly nejméně poškozené pevnůstky opraveny a později dokonce deset z nich bylo doplněno prefabrikovanou vstupní protiatomovou chodbičkou.
66 fotek, 28.12.2011, 97 zobrazení, 1 komentář | architektura
Druhý opevňovací plán na výstavbu opevnění na hranicích Československa, schválený poradou na Ředitelství opevňovacích prací 5.6.1936, původně předpokládající výstavbu opevnění na společné hranici s Německem dlouhé přibližně 1500 kilometrů (po anšlusu Rakouska v březnu 1938 pak 2097 km), předpokládal výstavbu těžkého opevnění v podobě pěchotních srubů a dělostřeleckých tvrzí, a objektů lehkého opevnění, v té době představovaného poněkud zastaralými objekty, později označenými "vzor 36". Těch bylo v roce 1936 v rámci jednatřiceti stavebních úseků zadáno k výstavbě celkem 858. Jedním z těchto úseků byl také stavební úsek "V.a" - Kadaň, jehož výstavba byla 21.7.1936 zadána staviteli Jaroslavu Pokornému z Kralup nad Vltavou. Celkem 50 kulometných pevnůstek tohoto úseku bylo roztroušeno po úbočích kopců mezi bývalou obcí Martinov (dnes tato obec již neexistuje, neboť byla zlikvidována v souvislosti se zřízením vojenského újezdu Hradiště, který pokrývá velkou část Doupovských vrchů. Odtud linie klesala do údolí řeky Ohře, to mezi Kotvinou a Kláštercem přibližně kopírovala a dále prošla severně Kadaně a končila u obce Německé Kralupy (dnes již také zaniklé, protože v těchto místech se nachází těžební jáma hnědouhelného povrchového dolu Merkur (dnes důl Nástup).
Jednotlivé pevnůstky byly budovány na místech s dobrým výhledem s možností vedení dalekých paleb. Budovány byly ve třech základních variantách, označených jako typy A, B a C. Zatímco první dva typy byly dvoustřílnové a lišily se především větší tloušťkou stěny a stropu, která je u typu B o 10 cm větší, typ C byl třístřílnový. Výzbroj objektů měly tvořit původně těžké kulomety vz.24 Schwarzlose, případně lehké kulomety vz.26 na pěchotních lafetách. Protože při zkouškách těchto pevnůstek (vybavenými pouze dřevěnými střeleckými stoly) se ovšem zjistilo že u takto uchycených kulometů může docházet ke zvýšeným vibracím zbraně a tím nárůstu nepřesnosti střelby, byl Ředitelstvím opevňovacích prací u Královopolské strojírny v Brně, objednán vývoj a dodávky speciální lafety určené pro tyto objekty. Lafeta měla umožňovat instalaci lehkého kulometu vz.26, těžkého vz.24 a moderního vz.37. Cena jedné lafety byla 6.656,50 Kč za kus a objednáno jich bylo 500. Do září 1938 bylo ale dodáno pouze 200 kompletů těchto lafet (určených především pro objekty na hranicích s Rakouskem a Maďarskem), a zbytek dodávky byl dokončen až po podepsání Mnichovské dohody.
Většina z padesáti pevnůstek vybudovaných v rámci stavebního úseku "V.a" - Kadaň se dochovala až do dnešních dnů. Vyjímkou je posledních 8 pevnůstek na pravém křídle úseku u někdejších Německých Kralup, ty byly zlikvidovány činností povrchového dolu Merkur, a objektů čísel 38 (na němž byla vybudována chata), č.28 (byl zcela zahrnut zeminou při stavbě vodárny) a číslo 30 (rozmetán vnitřním výbuchem, kusy jeho stěn jsou v okolí jeho stanoviště rozmetané dodnes). Menší poškození výbuchem či střelbou má ještě několik dalších pevnůstek a některé objekty jsou využity jako obydlí bezdomovců.
46 fotek, říjen 2009, 54 zobrazení, 1 komentář | krajina, příroda, zvířata
41 fotek a 1 video, 2.12.2018, 29 zobrazení, přidat komentář
44 fotek a 1 video, 2.12.2018, 17 zobrazení, přidat komentář
42 fotek, 2.12.2018, 27 zobrazení, 14 komentářů | krajina, příroda
Ranní bílá krajina kolem Berounky mě zlákala k dopolední procházce
145 fotek, 17.11.2018, 16 zobrazení, 1 komentář
97 fotek, 1.1.1970, 77 zobrazení, 1 komentář
37 fotek, 4.11.2018, 22 zobrazení, 1 komentář
82 fotek, 17.11.2018, 28 zobrazení, 9 komentářů | příroda
26 fotek, letos v listopadu, 69 zobrazení, 8 komentářů
117 fotek, září až prosinec 2009, 493 zobrazení, 1 komentář | cestování, dokumenty
Jedno z velice emocionálních míst...Při odjezdu si uvědomíte, jak směšné jsou problémy všedního dne, ve srovnání s hrůzami co lidé zažívali na těchto místech.
7 fotek, podzim 2008, 414 zobrazení, 1 komentář
Podzim je tu...
25 fotek, 326 zobrazení, příroda
Záskalák před rekonstrukcí - děkujeme za fotky p. Jiřímu Turkovi
78 fotek, leden 2011 až listopad 2015, 275 zobrazení, 1 komentář
84 fotek, letos v listopadu, 68 zobrazení, 1 komentář
V celkem velkém počtu jsme vyrazili k Berounce a pokochali se mou "rodnou" krajinou.
49 fotek, 28.8.2017, 221 zobrazení, přidat komentář
Našel jsem nějaké staré fotky...ty nejlepší bohužel byly v cancácích, o které jsem přišel před pár lety při stěhování....
143 fotek a 1 video, letos v dubnu, 82 zobrazení, přidat komentář
Od nádrže Hracholusky proti proudu a po řopíkách...

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron